Budova světové výstavy 1873 ve Vídni. |
![]() |
![]() |
Priemyselný palác všetkých národov, alebo Krištáľový palác vystavený ku príležitosti Svetovej výstavy 1851 v Londýne, je míľnikom vo výstavbe výstavných pavilónov a po jeho vzore sa podobné stavby realizovali aj v iných krajinách. O tých ďalších sa však píše menej. Je to škoda, pretože tieto výstavy významnou mierou prispievali k rozvoju priemyslu, vedy, kutúry, umenia a samozrejme aj remesiel... Prečítajte si článok o budove Svetovej výstavy vo Viedni (v pôvodnom znení), ktorý takejto udalosti v roku 1873 predchádzal. Při posavádních výstavách světových hledělo se mezi jiným hlavně k tomu, aby mistrovská díla lidského tvoření, ducha a pilnosti na obdiv postavena byla v domě tohoto obsahu důstojném.Takovým spůsobem povstaly paláci rozsáhlé a vnitřní i zevnější ozdobou velkolepé, které v navštěvovatelích neméně trvalý dojem žasnoucího podivení zůstavily nežli nejvýtečnější výrobky průmyslu a umění. Mnohé z paláců těchto zmizely, když výrobky průmyslu, ducha a umění všech národů a států z prostor jich se odklidily. Tak zmizely budovy světových výstav 1862 a 1867. Jiné přetrvaly dočasné určení své a zůstaly i potom důstojnými předměty podivení naší doby, tak Sydenhamský Crystal Paláce a Palais de l'Industrie, z nichž onen roku 1851 a tento roku 1855 vystaveným předmětům přístřeší poskytnul. Bylo tedy především péčí řídících kruhů, aby výstava, která roku 1873 ve Vídni odbývati se bude, jak v každém ohledu tak také v tomto důstojná byla výstav předešlých. Práter, světoznámý přirozený park jest snad nejpříhodnějším místem mezi všemi, které posud světovým výstavám sloužily. Také bude vídenská výstava zaujímati prostranstvo mnohem vetší než zaujímala výstava pařížská roku 1867. Místo výstavy obsahovalo totiž: v Londýně (Hydepark) 1851 81 591 čtver. metrů v Paříži (Champs Elysées) 1855 103 156 « » v Londýně (Brompton) 1862 186 125 « » v Paříži (Champs de Mars) 1867 441 750 « » ve Vídni (v Prátru) 1875 2 330 631 « » Prostranstvo výstavy vídenské bude tedy asi pětkrát toliké jako bylo prostranstvo poslední výstavy v Paříži. Panu Karlu Hasenaurovi, jenž sestavil projekt, svěřeno bylo také stavení budov výstavních. Velikou okrouhlinu, železnou budovu vážící 40,000 centů, která tvoří střed hlavní budovy, pokryje pan Russel, stavitel Great-Easternu a sydenhamského skleného palácu. Obrovská tato střecha má v průměru 102 metry, tedy víc než dvojnásobně tolik jako největší báné na světě, totiž kupole chrámu svatopetrovského v Římě. Abychom si rozměry tyto snáze představiti mohli, jsou na obrázku našem rozměry této rotundy, pak rozměry kupol průmyslového paláců z roku 1862, chrámu svatopetrovského a svatopavelského v Londýně mezi sebou porovnány; z tohoto porovnáni seznáváme nejlépe obrovskou rozsáhlost rotundy průmyslové výstavní budovy z roku 1878. S rotundou stýká se galerie 25 metrů široká a 905 metrů dlouhá. V této hlavní galerii bude v pravidelných distancích 16 příčných galerií, tak že po obou stranách hlavní galerie 24 ze tří stran uzavřených dvorů povstane. Tyto dvory umožňují osvětlení všech výstavních prostor vysokým bočným světlem; usnadňují provětrávání místností a nad to dopouštějí velmi vítané rozšíření prostory pro jednotlivé odbory. Jiná výhoda vídenské výstavní budovy jest, že z venku do všech prostor snadno přistoupiti možno, že se uvnitř snadno orientujeme a že do pohodlné omezené prostory jednotlivých států přímo z venku vejíti lze. Co do architektonického spořádání, rozdělil Hasenauer průmyslový palác na tři díly, na velkou čtvercovou prostřední budovu, jejíž středem je rotunda, a na dva postranní dvory podlouhlé podoby. Vedle 32 východů čili vchodů na průčelních stranách příčných galerií zvou nás ku vstoupení čtyry mohutné hlavní portály; jeden z nich jest určen pro obecenstvo přicházející praterskou alejí, druhý pro obecenstvo přicházející stromořadím ohněstrojců. Za průmyslovým palácem zdvihá se síň strojní k tomu určená, aby divák přerozmanité mašiny v plné činnosti spatřil. Rovnoběžně s pravým příčným průčelím palácu průmyslového naproti menšímu ramenu dunajskému zdvihá se budova pro výstavu uměleckou. Prostranstvo mezi budovou umělecké výstavy a mezi palácem průmyslu bude obsahovati sochy a jiná umělá díla. S budovou umění souviseti budou dva pavilony pro Exposition des Amateurs. Tam budou umístěny soukromé sbírky děl uměleckých, které posud na veřejnosti nebyly. Po obou stranách umělecké budovy nachází se veliká rostlinárna a vodárna pro vodní rostliny a zvířata; mezi hlavní alejí praterskou a palácem průmyslovým leží park velikými vodojemy ozdobený. Po obou stranách parku jsou naproti sobe pavilony komise a pro službu poštovní a telegrafní, potom nádherně upravené pavilony císařské rodiny a poroty. Pro případ deštivého počasí postaráno jest i krytými chodbami v pravo a v levo hlavního vchodu o to, abychom suchou nohou do výstavní budovy se dostali. Spolu mohou vozy jedoucí i alejí ohněstrojnou až k pobočnímu portálu výstavní budovy dojížděti. Z průmyslového palácu vedou opět kryté i chodby do síně strojní a k výstavě umělecké. Park táhnoucí se mezi palácem průmyslovým a síní strojní určen jest k výstavě věcí stavebních. Mimo to otevrou se okolo výstavního prostranstva restaurace (22) se zvláštními ohradami a ve dne v přímém spojení s výstavou. Pod dvorem umění dělí rameno Dunaje, přes něž tři mosty vedou, vlastní prostranstvo výstavy od rozsáhlého parku, jenž ve spojení s dunajskou 40' širokou hrází ustanoven jest k výstave hospodářských předmětů a koní. Zmíněná hráze slouží k výstave hydraulických mašin a nástrojů. O komunikaci je náležitě postaráno. Dvě železnice, severní a státní dráha budou přivážeti pocestné na výstavní nádraží za strojovou síní. Po Dunaji, jenž před výstavou upraven bude, budou dojížděti parníky až k místu výstavy. Provazová dráha podél ohněstrojné aleje rozvážeti bude osoby. Také koňská dráha sahati bude svými kolejemi z různých stran až blízko k místu výstavy. Pro vozy ustavena jsou místa, kde okolo 2000 povozů směstnati se může. Podle všeho toho můžeme se nadíti, že světová výstava roku 1873 v žádném ohledu nezůstane za dřívějšími výstavami. (Prepis z kalendára „ Moravsko-slezský Domácí Přítel“ pre rok 1873 vydaného tlačiarňou a vydavateľstvom Karla Winikera v Brne) |